Přeskočit na obsah

Albatros amsterdamský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAlbatros amsterdamský
alternativní popis obrázku chybí
Dospělec v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrubkonosí (Procellariiformes)
Čeleďalbatrosovití (Diomedeidae)
Rodalbatros (Diomedea)
Binomické jméno
Diomedea amsterdamensis
Roux JP, Jouventin, Mougin, Stahl & Weimerskirch 1983
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albatros amsterdamský (Diomedea amsterdamensis) je statný druh albatrosa, který je znám pouze z jediné hnízdní populace z ostrova Nový Amsterdam v jižní části Indického oceánu.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Albatros amsterdamský byl popsán teprve v roce 1983 na základě morfologické a biologické unikátnosti, které jej odlišují od albatrosa stěhovavého.[2] Až do roku 1983 byl totiž albatros amsterdamský považován za konspecifický s albatrosem stěhovavým. Taxonomická revize z roku 1983 byla postupně akceptována klíčovými taxonomickými autoritami jako jsou IUCN,[3] IOC[4] nebo ACAP,[5] které dosud považují albatrosa amsterdamského za samostatný druh. Clementsův cheklist nicméně s tímto albatrosem nakládá jako s poddruhem albatrosa stěhovavého, a označuje jej tedy jako Diomedea exulans amsterdamensis.[6]

Vydělení albatrosa amsterdamského do samostatného druhu potvrzují i molekulární data.[7]

Dospělec v letu

Jak už druhový název napovídá, albatros amsterdamský je úzce spojen s ostrovem Nový Amsterdam, což je jediné místo, kde hnízdí. Hnízdiště se nachází na centrální plošině Plateau des Tourbières v 500–600 m n. m. Mimo období hnízdění se albatrosi rozlétají po jižních oblastech Indického oceánu.[8] Zalétají až do subtropických vod vzdálených 2200 km od svého hnízdiště.[3]

Celková populace druhu se odhaduje na pouhých 170 ptáků včetně 46 hnízdních párů.[3]

Jedná se o statný druh albatrosa dosahující výšky 115 cm a rozpětí křídel 300 cm. Dospělý jedinec váží 5–8 kg. Novorozeňata jsou tmavě hnědá s bílými tvářemi a bílou spodní stranou křídel. Dospělci mají svrchní stranu těla tmavě hnědou s různou měrou bílé na krku a hřbetu. Spodní strana těla je o něco světlejší s více či méně výrazným bílým krčním páskem. Zobák je světle růžový s tmavou linkou podél zkusné hrany, tmavý je i konec zobáku.[8]

Živí se patrně rybami, hlavonožci a korýši.[3]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Samci se do své kolonie vrací někdy od konce ledna do poloviny února. Po 10 dnech dolétávají i samice. Od konce února a v průběhu března dochází ke kladení vajec. Samice snáší vždy jen jedno velké bílé vejce o rozměru 121×76 mm a váze 412 g. Inkubace trvá kolem 79 dnů. Inkubují oba partneři, průměrná délka inkubační směny je 7,5 dne; zatímco jeden z partnerů sedí na vejci, druhý shání na moři potravu. Novorozeně je zahříváno rodiči asi měsíc. Kolem věku 96 dní již dosahuje váhy rodičů a kolem věku 210 dní dokonce přesahuje s váhou 8,9 kg o cirka 40 % váhu svých rodičů. Poté dochází k redukci váhy. K výletu z hnízda dochází ve stáří kolem 260 dní.[9] Následujících několik let nedospělý jedinec tráví veškerý čas na moři a ve věku kolem 4–7 let se začne vracet do kolonie. Stejně jako jiné druhy albatrosů, i albatros amsterdamský se vyznačuje vysokou věrností hnízdišti. Poprvé zahnizďují ve věku 9 let.[10]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí albatrosa amsterdamského jako ohrožený druh. Albatros amsterdamský má totiž extrémně malou populaci, která navíc hnízdí na jediné malé lokalitě. I když je populace patrně na mírném vzestupu, v 70. a 80. letech 20. století u ní došlo k dramatickému poklesu následkem interakcí s rybáři lovící na dlouhou lovnou šňůru. Současná populace se tak stále vzpamatovává z poklesu z minulého století. Hlavní novodobou hrozbu druhu představuje rozšíření nemoci, která by mohla populaci zcela vyhladit. Na ostrově Nový Amsterdam se nachází zdivočelé kočky, krysy i myši, u nichž sice dosud nebylo zaznamenáno, že by na albatrosech predovali, avšak do budoucna by k tomu mohlo dojít.[3]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. ROUX, J. P.; JOUVENTIN, P.; MOUGIN, J. L.; STAHL, J. C.; WEIMERSKIRCH, H. Un nouvel albatros Diomedea amsterdamensis n. sp. découvert sur I'Ile Amsterdam (37o, 50'S, 77o35'E). S. 1–11. L'Oiseau Revue Française d'Ornithologie [online]. 1983 [cit. 2023-10-03]. Roč. 53, s. 1–11. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. a b c d e Diomedea amsterdamensis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22698310A132397831.en. (anglicky) 
  4. Petrels, albatrosses – IOC World Bird List 13.2. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. 
  5. Diomedea amsterdamensis [online]. Agreement on the Conservation of Albatrosses and Petrel [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Clements Checklist v2022. www.birds.cornell.edu [online]. The eBird/Clements checklist of Birds of the World [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. RAINS, Derek; WEIMERSKIRCH, Henri; BURG, Theresa M. Piecing together the global population puzzle of wandering albatrosses: genetic analysis of the Amsterdam albatross Diomedea amsterdamensis. Journal of Avian Biology. 2011-01, roč. 42, čís. 1, s. 69–79. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. DOI 10.1111/j.1600-048X.2010.05295.x. (anglicky) 
  8. a b ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul, 2007. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm. ISBN 978-1-4081-3579-2. S. 126. (anglicky) 
  9. JOUVENTIN, P.; MARTINEZ, J.; ROUX, J. P. Breeding biology and current status of the Amsterdam Island Albatross Diomedea amsterdamensis. Ibis. 2008-04-03, roč. 131, čís. 2, s. 171–182. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. DOI 10.1111/j.1474-919X.1989.tb02760.x. (anglicky) 
  10. Diomedea amsterdamensis — Amsterdam Albatross [online]. Department of Climate Change, Energy, the Environment and Water [cit. 2023-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-05. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ONLEY, Derek; SCOFIELD, Paul, 2007. Field Guide to the Albatrosses, petrels and shearwaters of the World. London: Christopher Helm. ISBN 978-1-4081-3579-2. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]